Co vás vedlo přihlásit děti do Duhové třídy?
Šárka Š.
Líbilo se mi především, že se děti učí hodně venku, často jezdí na vzdělávací exkurze a pobyty. Další plus mi přišlo slovní hodnocení. Ne proto, že bych měla obavu, že mé děti nebudou dostávat jedničky, ale proto, že absencí známek nekončí pomyslná hranice úspěchu, který mohou ve škole zažít. Duhová třída nabízela dobrodružství, a to je v dětském světě potřeba.
Lucie L.
Líbila se nám myšlenka učení venku, poznávání přírody, souvislostí, zákonitostí přímo venku a ne čtením a z obrázku v učebnicích. Zvýšená míra pohybu dětí.
Jan P.
Chtěli jsme mít možnost aktivně se podílet na tom, jak se budou vzdělávat naše děti. Hledali jsme místo, které bude pracovat jak s individualitou každého dítěte, tak bude podporovat spolupráci a solidaritu v kolektivu. Proto, když byla možnost vyhnout se škole, kde bude kladen důraz na výkon a nutnost dítě ihned zaškatulkovat, tak jsme neváhali a začali vznik Duhové třídy fungující na nám blízkých principech podporovat a přihlásili tam naše děti.
V čem vidíte její největší přínos
Šárka Š.
Děti chodí do školy rádi a učení není otrava.
Lucie L.
V individuální přístupu - je nechán prostor na dozrávání jednotlivých schopností, menší počet žáků, důraz na vztahy (jak dětí, tak rodičů) a vlastní zodpovědnost.
Jan P.
Jednoznačně styl výuky a osobitý přístup k žákům.
Co je pro vás výzvou nebo co vás zaskočilo?
Šárka Š.
Ve škole se děti dnes bohužel pořád soustředí hlavně na tom, co jim nejde místo toho, aby se podporovaly a hledaly talenty, které děti mají. To ale není problém Duhové třídy ale školství obecně. Největší výzvu vidím v tom, aby se děti na ZŠ správně nasmerovaly a v 9. třídě neměly problém s výběrem odborné školy.
Lucie L.
Větší časová investice rodičů a jejich spoluzodpovědnost na vzdělání.
Jan P.
Výzvou u Duhové třídy pro nás bylo dokázat, že vzdělávat jde i jinak. A praxe nám ukazuje, že to jde.
